Náměsíčník

27. října 2013 v 17:59 |  Recenze knih
Název - Náměsíčník
Série - Cherub
Autor - Robert Muchamore
Počet stran - 256
Nakladatelství - BB art


Anotace

Tentokrát se agenti CHERUB zapojí do vyšetřování letecké katastrofy; nad Atlantikem se zřítí letadlo a zahyne přes tři sta lidí. Existuje podezření na teroristický útok, ale práce vyšetřovacího týmu je bezvýsledná - až do okamžiku, kdy na horkou linku zavolá domácím násilím ztýraný dvanáctiletý chlapec a prozradí svoje podezření. Není však jisté, že to je stopa, zvlášť když se ukáže, že chlapec není zrovna důvěryhodný typ. Pravdu můžou zjistit jen agenti z CHERUB, jednotky tajné služby složené z dětí. Jsou to špičkově vycvičení profesionálové s jednou obrovskou výhodou: dospělé nikdy ani ve snu nenapadne, že je špehují děti. Pro oficiální místa tyto děti neexistují.


Knížek Cherub je celkem 12. Každá má stejné hrdiny, avšak příběhy, které se v každé zvlášť stanou na sebe navazují minimálně. Náměsíčník je kniha devátá a souvislosti, které se staly hlavním hrdinům v minulosti jsem bez problémů pochopila.

Děj začíná v letadle, které se nezastavitelně řítí k zemi. Pasažéři jsou zoufalí a doufají v zázrak. Ten však nepřichází. V letadle sedí i pětiletý chlapec August. Cestuje domů z dovolené, na které byl se svou mladší sestrou, maminkou a babičkou. O tomto chlapci se kniha zmiňuje jen ve dvou kapitolách, ale já jsem si ho neskutečně oblíbila.

Jeho uvažování o tom, že už se nejspíš nikdy nesetká s tatínkem, že si nikdy nekoupí velké auto, že zkrátka prožívá poslední minuty v životě jsou ,jak toříct. Tak úžasně dětské avšak strašně smutné. August se rozhodne napsat otci dopis na rozloučenou, který vloží do igelitového pytlíku, aby až letadlo spadne do oceánu se nerozmočil a dostal se tatínkovi do rukou v pořádku.Toto všechno je neskutečně citlivě napsané a já se přiznám, že jsem u toho brečela. Jedno spojení mi z této části nejspíš navždy zůstane v hlavě. Nepodaří se mi ho napsat doslovně, ale ten účel to mít bude... : ,,Tvrdý náraz ho vymrštil dozadu, Augustovi se před očima míhaly barevné odlesky. A to bylo to poslední, co v životě uviděl." Když toto čtete v jedenáct hodin večer, nejde nebrečet.

Hned v další kapitole se ocitáme v kampusu, kde žijí agenti CHERUB. Agenti, složení z dětí. Z dětí, které oficiáně neexistují. Do kampusu se dostanou děti bez rodin, kde jim zařídí lepší budoucnost. Dají jim vzdělání a výcvik, který se jim uplatní na různých misích, do kterých jsou vysíláni. Právě tady se seznamujeme hned s několika hrdiny, protože kniha nemá pouze jeden děj, což jsem s radostí uvítala.
Hned co se v CHERUBU dozvědí o zřícení letadla, nasadí do akce dvě z dětí. Dvanáctiletou Lauren, která má za sebou už řadu úspěšných misí a Jakea, pro kterého je tato mise první. Tihle dva se moc v lásce nemají, ale řešení případu je docela sblíží a jejich ,,drobné" narážky na sebe navzájem jsou pak zábavné.

Jak jsem se zmínila výš, v knize je více dějů. Ten další se týká Jamese a Kerry. Ti jsou vybráni k výpomoci v občerstvení Deluxe Chicken. Ani jeden z této dočasné práce není zrovna nadšený. Za prvné - James a Kerry spolu v minulosti chodili, ale to je ted pryč, James má jinou holku, ale mezi ním a Kerry to stále jiskří. A za druhé - mít praxi v občerstvení je snad ta nejhorší praxe ze všech. Tam se však seznámí s Amandou. Krásnou mladou holkou, která však už má na krku dvě děti a manžela, s kterým je i přes to, že jí táhne ke dnu. A k tomu všemu je na ní hrubý a zlý. James s Kerry neváhají zakročit, i přes následky, bez kterých se jejich zákrok neobejde.

Při čtení této knihy vás zajímá, jak se letecká katastrofa vyřeší. Ujišťuji vás, že agenti, v tomto případě Lauren a Jake nezklamou a dopátrají se pravdy. V tom jim hodně pomůže Fahim. Kluk,
který zavolá na horkou linku hned po tom, co jeho otec surově zmlátí jeho maminku. Lauren a Jake se s Fahimem spřátelí a pomalu začínají zjišťovat, že Fahimův otec není tak nevinný, jak se na první pohled zdá.

Nevím, jestli jsem to napsala dosti jasně. Jednotlivé děje mají na sebe totiž návaznosti a je těžké to napsat do srozumitelného množství.
Kniha mě nehorázně bavila. Bavila mě noční bojovka v kampusu CHERUB, bavil mě vztah Jamese a Kerry, bavilo mě Laurenino a Jakeovo pátrání a i to brečení u toho mě bavilo. Jediné, kdo mi pil krev byl snad Fahim. Už jen kvůli tomu, jak ho kniha popisovala vzhledově se mi znelíbil. Na druhou stranu to měl opravdu těžké a byla jsem nakonec ráda, když našel lidi, kteří mu pomohli.

Schválně jsem neprozrazovala závěr knihy, protože opravdu chci, abyste si jí vzali do ruky a přečetli si jí sami, protože to vážně stojí za to. Děj je nabitý dobrodružstvím, napětím, emocemi a zkrátka vším, co by v knize podle mého názoru mělo být.

Knize dávám 10 bodů z 10.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | 29. října 2013 v 9:12 | Reagovat

tak konečně jsi sem dala snad moji nejoblíbenější knížku :-D Hrozně jsem se na tuhle recenzi těšila :-D Taky bych jí dala 10 bodů z 10 :-D no každopádně doufám že si brzo přečteš další díly a napíšeš na ně další Skvělé rezenze :-D

2 .Putta .Putta | Web | 29. října 2013 v 9:27 | Reagovat

Děkuju. Další CHERUB? To je samozřejmost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama