Dokonalý (ne)utopický svět

14. listopadu 2013 v 16:41 |  Mé úvahy
Ahoj všichni.
Chtěla bych se s vámi podělit o jednu mou úvahu. O úvahu, týkající se dokonalého světa. Světa, který žije v rovnováze a všichni si jsou rovni. Světa, který přes toto všechno, není utopický.
Ze začátku to byla jen myšlenka, která vznikla z důsledku nějakého rozhovoru s kamarádkami ve třídě. Já jsem jim tu myšlenku pověděla a začaly jsme jí rozebírat. Řešily jsme všechna pro a proti, když tu náhle pro začaly mít značnou převahu a my jsme za chvíli verzi proti úplně vyloučily. Zjistily jsme, že tento svět totiž žádné zápory nemá.




Princip tohoto, zatím mého světa, spočívá v tom, že VŠICHNI JSOU JÁ A JÁ JSEM VŠICHNI... Hned vysvětlím. Toto heslo má 2 pravidla:

1) Všichni jsou navzájem propojeni s každým člověkem na zemi
2) Když je však někomu ublíženo druhým člověkem, propojenost se v tu chvíli odehrává jen mezi útočníkem a obětí,
neboli Chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě.

Teď vám dám několik málo příkladů, na kterých to všechno snad pochopíte. Je to složité, ale pokud se mi to podaří napsat alespoň trochu srozumitelně, tak po zamyšlení to snad každý z vás pochopí.
Nejprve se uchytím toho prvního pravidla. Když já jsem všichni a všichni jsou já, jsme propojení, takže tím zabraňujeme spoustě špatných věcí. Děti v Africe netrpí hladem, protože počet lidí, kteří hlad nemají převyšuje počet lidí, kteří hlad mají a tím pádem se to vyváží. Vždy to silnější převáží to slabší. Opakem je anorexie. V mém světě anorexie nemá šanci existovat, protože takových lidí je v poměru s těmi ,,normálními co jedí " daleko méně a opět se to vyváží. S kamarádkami jsme pak řešili otázku, jak to bude s tím, když někdo zemře, jsme přeci všichni propojení, ale na to je také řešení. Lidé se rodí a umírají každou vteřinu, takže lidstvo nemůže vymřít, protože smrt člověka ve stejné vteřině nahradí narození dítěte ( nového života) a s námi ostatními se nic nestane.

A právě tato vzájemná propojenost se prolíná s pravidlem druhým, které spočívá v následující větě: Chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě. Každý by byl povinen se touto větou řídit, protože propojenost všech lidí by nedovolovala vykrást banku, protože výsledek by byl takový, že by dotyčný okradl jen sám sebe no ne? Když všichni jsou já a já jsem všichni, tak kdyby mě někdo okradl ( a já jsem přece všichni, já jsem i ten lupič) okradl by vlastně sám sebe. To nás přivádí k bodu číslo 2, který spočívá v tom, že když někomu ublížíš, je to jako kdyby si ublížil sobě. Oloupíš se, dáš si facku, popřípadě se zastřelíš. Chtěl jsi někomu ublížit a tak se propojenost zúžila jen na tebe a oběť a proto se ti to vrátilo. Čili, každý by své chování vůči druhým určitě změnil a to k lepšímu. Jednoduché ne? Už uznáváte, že by takový svět byl bez chyby?

Teď už víte jak by vše fungovalo, takže teď vám sem dám jen pár dalších zajímavých příkladů, které trápí současné lidstvo, ale lidé v mém světě by se o nic taového starat nemuseli.

Každý by si mohl dělat, co uzná za vhodné. Kdyby kdokoli skákal po jedné noze na náměstí a hlasitě si zpíval a byl přesvědčen o tom že na tom není nic špatného ( nikoho to nezraňuje ani nic podobného) tato myšlenka by se díky propojenosti podvědomě dostala i do hlav ostatních a pak by nikdo z nás už v životě neslyšel větu : Ty jsi trapný, jseš ubohý, vypadáš hrozně atd...
Další příklad se opět týká věty: Chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě. Vysvětlím vám to na příkladu tří lidí. (Snad tuto skomoleninu pochopíte, protože je to složité napsat, ale já doufám že jste důvtipní)
Člověk A se ošklivě chová k člověku B, ale k člověku C se chová hezky. Proto, když na něj promluví člověk B, necítí z něj žádný chlad ři něco podobného, pouze vstřícnost a ochotu, ovšem když se s ním začne bavit člověk C, pociťuje z něj člověk A jen opovržení a nadřazenost. Protože právě takto se k němu on sám choval. A bylo by jedno co by člověk C říkal, člověk A by to cítil jen tak, jak se člověk C cítil, když on s ním jednal...
Dále... Nikomu by nebyla zima, nikomu by nebylo přílišné vedro, nikdo by nemusel zbytečně zemřít zavražděním, nikdo by nekradl, nikdo by nikomu neubližoval a vše by bylo tak úžasné. Lidé by k sobě byli hodní, protože by chtěli, aby ostatní byli hodní k nim. Každý by se mohl podívat do různých míst světa, protože by byl všichni a tím pádem by mohl být tam kde bydlí všichni ostatní. Mohli bychom se potkávat se známými lidmi, protože bychom zároveň byli oni samí a nebo jejich přátelé.


A teď, když jsem tento svět měla tak úžasně vymyšlený, uvědomila jsem si, že je vážně jen vymyšlený. Že tak je to jen v mé hlavě a není žádný způsob jak vytvořit něco tak fantastického. A právě tato myšlenka mě dovedla k tomu, napsat tento článek. Protože co když, třeba za pár stovek let, už bude stroj na naprogramování lidstva? Nebo co když se objeví nová planeta, na který bude možný život a díky mému článku ho už od začátku přizpůsobí tomuto řádu?

Za vaše názory budu moc vděčná, do komentářů klidně zkuste napsat něco, co si myslíte, že by v tomto světě nefungovalo a já svám tu myšlenku s radostí vyvrátím. Mějte se krásně a chovejte se k druhým sluště...

.Putta

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mei-riefel Mei-riefel | E-mail | Web | 14. listopadu 2013 v 17:01 | Reagovat

Opravdu nejhlubší úvaha, kterou jsem kdy četla. Máš to skvěle promyšlené a dobře si to sepsala. ALE. Tohle nejspíš fungovat nebude, ne teď v této době. Protože část lidstva jen upadá. Lidi jsou lidi. A tento dokonalý systém nebude fungovat, právě protože jsme lidi. A lidi tohle dělají. Každý je jiný, hodný nebo zlý.

A vlastně... Prosííííííím napiš na to příběh, kdyby to jen napadlo mě :D Hned bych se toho chytla. Vytvoř jiné tvory, ne lidi, u kterých by tento systém fungoval. Ale, stejně by tam byl nějaký zádrhel. Jo, to by bylo super :D :) Prosím.

2 .Putta .Putta | Web | 14. listopadu 2013 v 17:08 | Reagovat

[1]: Děkuju.. Vím že jsme jen lidi, ale v tom světě by to byli jiní lidé, než jací teď jsou víš.. A příběh ? Vážně nevím. Bojím se, že bych u toho nevydržela, promiň, ale mohu slíbit další takovéto úvahy. Mám jich v hlavě docela dost. :)

3 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 14. listopadu 2013 v 17:26 | Reagovat

The best úvaha. :-) Jak se z takové kraviny zrodí taková hluboká myšlenka..

4 Polly Polly | 14. listopadu 2013 v 17:32 | Reagovat

Vážně fajn počtení. Když jsme to dneska probírali, tak jsem se do toho tak vžila. Máš skvělý nápady, který by snad někdy někdo mohl uskutečnit, pokud po sobě zanecháš nějaký "návody", jak na to. Bylo by to vážně úžasné! Jen škoda, že se toho asi nedožijeme, i když ten tvůj plán s lektvarem na dlouhověkost taky není k zahození :)
Vážně bych si moc přála, aby to fungovalo tak, jak si to popsala a nebo alespoň s tím, aby se k sobě lidi chovali jinak...Bylo by to lepší a myslím, že dnešní společnosti by to hodně prospělo. Těším se na další článek ;)

5 Eliss Eliss | 14. listopadu 2013 v 17:57 | Reagovat

Skvělá úvaha... kdyby tak šlo žít v takovém světě, asi by mi nic v životě nescházelo no... A ten stroj nanaprogromování?? to snad může napadnout jen tebe :-D

6 Zoey Zoey | Web | 16. listopadu 2013 v 12:07 | Reagovat

Jo, takový svět mít...kéž by :) Ale kdyby zase nebyly hádky, války, a chyby, tak by se lidé nepoučili.. i když je to vážně zajímavá myšlenka. Stroje na programování lidí? To mě krapet děsí. Pak už by nebyla svoboda O_o. Ale tvůj nápad je skutečně pozoruhodný :)
P.S. Přidala jsem si tě do oblíbených, protože tvůj blog mám moc ráda, a ráda ho budu navštěvovat i nadále :)

7 Deny el Infian Deny el Infian | E-mail | Web | 17. listopadu 2013 v 9:31 | Reagovat

Páni... to mi přijde.. šílený :D A ohromně zamotaný :D
Ale je to zajímávý. Neříkám, že souhlasím se vším, ale s něčím určitě jo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama